Chalupa čp. 50 v Kozlově – původně výminek sousedního tzv. Pecháčkova statku – poskytla v letech 1883 - 1890 poslední útočiště národnímu obrozenci, filozofovi a revolucionáři Františku Emanuelu Welzovi. Po jeho smrti si stavení pro své prázdninové pobyty pronajala rodina Rudolfa
Vejrycha z Prahy. Roku 1895 sem na pozvání Vejrychovy rodiny poprvé přijíždí Max Švabinský – nápadník a budoucí manžel Ely Vejrychové.
Kozlovská krajina a zdejší obyvatelé mladého malíře inspirovali k celé řadě prací (např. Chudý kraj, U stavu, Dvě matky, Bílá kamélie). Kozlovskou
chaloupku okrášlil spolu s Otakarem Vaňáčem a Rudolfem Vejrychem ml. výjevem Svatý Václav přijímá dary, na průčelí Pecháčkova statku vytvořil
sgrafito nazvané Žnečka. Po rozchodu s manželkou navštívil Švabinský v roce 1919 Kozlov naposledy.
Kromě Maxe Švabinského jsou s Kozlovem spjaty další dvě umělecky zaměřené osobnosti z Vejrychovy rodiny, a sice malíř Rudolf Vejrych ml., který rovněž Kozlovu věnoval řadu svých děl a klavírní virtuóz Karel Vejrych.
Rodinu Vejrychových a pobyt Maxe Švabinského v Kozlově připomíná současná expozice.
Otevřeno je od června do srpna denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00, v září a v říjnu jen o víkendech od 12:00 do 16:00. Mimo tuto dobu je možné zajistit individuální termín prohlídky po domluvě v Městském muzeu Česká Třebová na tel. 465 534 516.